Mrtvá šelma (Souřadnice zločinu I)

Dlouho očekávaná detektivka od legendy české fantastiky Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové, oblíbené autorky populárně naučných knih pro děti. Autorská dvojice spojila své síly, takže čtenáře čeká napětí, akce, svérázný humor i promyšlený příběh s historickým pozadím. Mrtvá šelma, první ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá. Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory. Jiří W. Procházka (1959), autor kultovních děl z žánru sci-fi a fantasy, opět vstupuje do neznámých literárních vod. Detektivní žánr přetváří, přeskupuje, taví stejnou silou, s níž kdysi sepsal první původní český fantasy román nebo kyberpunkové povídky předbíhající o deset let poetiku Matrixu. Pochází z Kutné Hory, v níž se bude odehrávat další díl detektivní série Souřadnice zločinu. Žije v Praze s manželkou Klárou Smolíkovou, psem Lupinem a proměnlivým počtem dětí. Klára Smolíková (1974) se vypracovala na renomovanou autorku dětských knih s populárně vzdělávacím zaměřením. Píše scénáře komiksů a večerníčků. Má za sebou bohaté lektorské a metodické zkušenosti, angažuje se v muzejní pedagogice. V Táboře pracovala v Husitském muzeu a na kolegy, ač by se čtenář mohl domnívat něco jiného, vzpomíná ráda a stále s nimi spolupracuje. Během psaní Mrtvé šelmy si vzala Jiřího W. Procházku a přestěhovala se po patnácti letech zpět do Prahy. Potkali se v Táboře. Robert Štolba, bývalý policista, který být policistou nikdy tak úplně nepřestal, a Berenika Weissová, muzejní kurátorka, která se v muzeu schovává před světem i před životem. Robert Štolba přichází do Husitského muzea, aby zabezpečil objekty před vloupáním, ale zločiny na konec bezpečnostního auditu nečekají. Padesátka klepe na dveře a Štolba nemá daleko k tomu, aby se k důchodu propil. Stále má páru, stále mu to myslí, ale chybí mu směr. Rodinu kdesi poztrácel a jediné, co ho dokáže vybudit, je pátrání po zločincích. Nemá rád intelektuálky. Berenika Weissová se necítí v Táboře příliš dobře. Přistěhovala se sem s třináctiletou dcerou a o důvodech se nerada vyjadřuje. Je uzavřená a samotářská. Pronásledují ji stíny minulého života. Práce ji baví, ale možná se jí věnuje až moc. Na vysoké škole bývala výbornou studentkou, svědomitou a odpovědnou, ale teď si sama sebou není jistá. Nemá ráda hrubiány a opilce. On potřebuje ji a ona potřebuje jeho. Aby odhalili vraha. Aby nezůstali stát na místě.