Opožděné reportáže

Jedenáct krátkých próz, které vyvolaly nejživější pozornost přímostí, s níž ukázaly na některé ze stínů kultu osobnosti. Mňačko nechtěl psát nekrology, ale chtěl v nich, jak sám říká, "ukázat a dokázat, jak komunisté, lidé žijící mezi námi, dovedli obstát i v nejtěžších zkouškách - když byli zavrženi a opuštěni svými nejbližšími, svými přáteli a soudruhy"