Name: Kronovy děti
ISBN: 9788075778192

Pavel Bareš

Jedna z možných verzí lidské budoucnosti v ambiciózní dystopické sci-fi řadě od talentovaného českého spisovatele. Zatímco horní část města už se vzpamatovala z válečných hrůz, v Dowtownu válka stále pokračuje. Po neustávajících válečných hrůzách se Dowtown v roce 2052 hroutí. Absolutní vládu přebírá bezskrupulózní mafie a podle toho také život v Dowtownu vypadá. Radniční patroly se snaží udržet Dowtownery na uzdě a nechat špinavou práci na Nákaze. Naštěstí jsou tu v této apokalyptické hodině nablízku tři hrdinové, kteří by mohli Attiona City spasit.

Kronovy děti

Na jevišti sedělo pět mrtvých a Gasz.

Zaprvé chci vypíchnout to, že v tomto příběhu vše souvisí se vším a jednotlivé nitky příběhu se spojují ve sále silnější a silnější provazce, až z nich vznikne lano, které táhne celý děj kupředu a není snadné ho přetrhnout, protože je spletené nejen silou vůle autora, ale i smyslem, který často příběhy těchto "Spojovacích typů" postrádají.

Pokud se někdy rozhodnete stát se hrdinou, vězte, že i když se snažíte pro ostatní lidi žít, můžou vás oni využít. To je zpráva, kterou jsem cítila za celou Jasonovou linkou celý tento díl. Celkově žádná z těch větších postav nesetrvala na místě, ať už např. názory a stranami, na kterých v příběhu vystupovala či rozhodnutími, která dělala.

Pak tu máme původně vedlejší postavy, které v Kronových dětech získaly silnější postavení - David Fox se svou JINX, o trochu více je nám nastíněn úhel pohledu i Petera a Thomase. To, co mě na jedničce bavilo nejvíce, tedy zobrazování jedné a té samé scény z očí několika svědků (z nichž nemuseli být všichni hlavní hrdinové, ale třeba i jen náhodní kolemjdoucí apod.), je ve dvojce vyzdvižené na úplně novou úroveň, kterou jsem při čtení ještě nezažila. Navážu na to hned dalším postřehem, který mi utkvěl v hlavě a zanechal zde silný dojem - autorovo skákání od scény ke scéně, přirovnám to pro lepší představu přímo ke sestřihu scén ve filmu. Tím myslím konkrétněji například scénu, kdy hledíme na příběh postavy, která něco prožívá v současnosti a v druhé vteřině čteme 'vzpomínku z dávno minulé historie', která se současným příběhem velice úzce souvisí. Dokonalá přehlednost v těchto situacích je autorovi vlastní.

Ty akční scény bych chtěla ještě trochu rozvést, protože jsou autorovou jasnou předností, protože při jejich čtení jsem měla pocit, že pokud nebudu rychle číst, neunikne hlavní hrdina kulce, nepoběží dost rychle, nebo někomu nezachrání život včas... (já vím... zní to tak, že přeháním, ale zkrátka se to dalo silně prožívat a já toho využila) Do úmoru vyčerpávající odstavce zde nečekejte. Jsou někdy sice dlouhé a celkový počet vět v souvětí se může vyšplhat klidně nad 10 vět, ale přehlednost, se kterou jsou scény psané, protkané stručnými výkřiky pocitů postav zaručují opravdový zážitek.  Stejně jako špičkové dialogy, které navodí pocit reálnosti postav, protože ty klejí, když jde do tuhého a nenacházejí slova, když už je fakt všechno v háji, zkrátka nejsou strojené a každá má svůj vlastní styl vyjadřování svých emocí pomocí slov či mlčení. 

Samotné tempo mi přišlo lehce pomalejší, než v prvním díle, ale absolutně mi to nevadilo a nekazilo zážitek, spíše to zmiňuji pro ty typy lidí, kteří čekají nálož akce rozsahu The Big Bangu (můžu vám ale zaručit výbuch typu Hirošima x 403), protože dvojka více staví na budování pomalu (míním pomalu, ale myslím tím dost šílené tempo, které se zkrátka nenápadně ještě více stupňuje) narůstající atmosféry, která v Downtownu panuje, je všudypřítomná a bublá, až jednoho dne zkrátka musí vybuchnout - a to se děje se samotným dějem, stupňuje se, až vyvrcholí naprosto přirozeně a i tak zcela nečekaně.

Ještě dodám, že jsem ten typ člověka, který rád hledá souvislosti a odkazy na popkulturu či další díly série. Pavel Bareš tyto odkazy zobrazuje například do dokumentů, které jsou na začátku každé kapitoly jako taková 'kuriozitka', ale doporučuji je pečlivě pročítat! Někdy, a to vlastně dost často, mám ale touhu hledat souvislosti i tam, kde nejsou, ale myslím, že tím nikomu neubližuji (kdyby jo, ozvěte se, já přestanu) a když už se do něčeho trefím, něco předpovím, tak už to je oslava, která zasluhuje otevřít flašku vína.

Kronovy děti

Reviews

Highlights