Pražské jaro

Román výrazného anglického prozaika se odehrává v období "pražského jara" v roce 1968 a zachycuje jak dobové souvislosti, tak i spletité a komplikované vztahy mezi čtyřmi protagonisty tohoto příběhu. Námětem dramatického příběhu je společenský proces, k němuž došlo roku 1968 v Československu. Jeho svědky se stávají i dva oxfordští studenti James a Ellie, kteří o prázdninách cestují stopem po Evropě. Ellie napadne, aby se podívali i do Prahy a oba vzápětí tuto myšlenku realizují. V druhé rovině se odehrává příběh mladého britského diplomata Sama Warehama, jenž se na jednom z diskuzních večerů seznámí s vysokoškolačkou Lenkou, úspěšně zvládající úskalí anglického jazyka. Román se zabývá i politickými odkazy, souvisejícími třeba s krutostmi a zvůlemi padesátých let, a rozehrává nejednoznačné osudy i dalších vedlejších postav. Kromě naděje a opojení, které tehdy ovládaly široké vrtsvy obyvatelstva, pak přináší i skvělé popsané kruté vystřízlivění a probuzení do osudného rána 21. srpna 1968, kdy pásy ruských tanků všechen optimismus nemilosrdně udusily.